Menu
oBěhání.cz
Jídelníček běžce

Nejlepší doplňky stravy pro sportovce. Kdy je vhodná suplementace a kdy je lepší získat živiny a minerály ze stravy?

Taťána Kročková

Taťána Kročková

15. 11. 2026

Nutriční terapeutka Pavla Janovská je zastánkyní přirozeného stravování a zdůrazňuje, že většinu potřebných živin dokáže aktivní člověk získat z kvalitního jídla. Přesto existují situace, kdy samotný jídelníček běžce nestačí – ať už jde o vyšší nároky při vytrvalostním tréninku, omezenou vstřebatelnost některých látek, nebo zimní měsíce. Které vitamíny, minerály a suplementy mají ve sportovní výživě skutečný smysl? Odpovídá Pavla Janovská, DiS.

Jak je to s vitamíny a minerály obecně? Kdy stačí pestrá strava a kdy sáhnout po doplňcích?

Suplementace má smysl především tehdy, když máme konkrétního prvku prokazatelný nedostatek, nebo když od něj očekáváme ověřený fyziologický přínos pro výkon a regeneraci. To platí pro vitamíny, minerály i další látky, jako jsou aminokyseliny pro sportovce.

Mezi lidmi navíc existují individuální rozdíly v tom, jak dokážou jednotlivé mikroživiny vstřebávat a využívat. Klasickým příkladem je geneticky snížená schopnost přeměny kyseliny listové (až o desítky procent). Člověk o tom vůbec nemusí vědět, přitom u žen plánujících těhotenství je dostatečná hladina folátu klíčová pro prevenci vývojových vad plodu, takže cílené doplňování je v takovém případě naprosto namístě.

Řada rekreačních sportovců dnes užívá proteiny, BCAA nebo proteinové tyčinky. Kdy jsou vhodné a kdy už zbytečné?

Proteinové koncentráty a aminokyseliny vnímám především jako praktickou náhradu nebo doplnění jídla. Pokud po tréninku nemáte čas se plnohodnotně najíst, nebo máte při náročném objemovém tréninku tak vysokou potřebu bílkovin, že ji z běžného jídla nezvládnete pokrýt, kvalitní protein přijde vhod. Základem by ale vždy mělo zůstat skutečné jídlo.

Vyšší příjem bílkovin sám o sobě zdravému člověku neškodí, ale je třeba si uvědomit, že nejíme izolované živiny, nýbrž celé potraviny – tedy komplexní kombinace bílkovin, tuků a sacharidů. Pokud někdo nahrazuje pestrou stravu průmyslově zpracovanými tyčinkami plnými cukru a nekvalitních tuků, svému tělu spíše ubližuje.

Jakou roli hraje ve sportovní výživě kreatin?

Kreatin je skvělým příkladem suplementu, jehož účinnost je ve sportovní vědě mimořádně dobře zdokumentovaná. Jde o látku, kterou si tělo dokáže v menším množství samo tvořit z aminokyselin a kterou přijímáme i z masa a ryb. Cílené doplňování kreatinu zvyšuje jeho zásoby ve svalech, což pomáhá rychleji obnovovat buněčnou energii (ATP) při opakovaných intenzivních výkonech, podporuje svalovou sílu a urychluje regeneraci.

Znamená to, že rekreačnímu běžci stačí běžná strava, zatímco výkonnostní sportovec už se bez doplňků neobejde?

U výkonnostních a vrcholových sportovců rozhodují detaily, načasování živin a rychlost regenerace mezi tréninky. Zvýšená fyzická zátěž přináší vyšší nároky na příjem hořčíku, zinku, železa i bílkovin, které v období těžké přípravy nemusí být snadné pokrýt jen běžným jídlem. Navíc obsah minerálů v potravinách kolísá podle kvality půdy a způsobu zpracování. U rekreačního sportu, kdy běháte třikrát týdně pro radost nebo chcete využít běhání pro zdravé hubnutí, si ale ve většině případů vystačíte s vyváženým jídelníčkem.

Často se doporučují minerály v chelátové formě (např. bisglycinát). Mají oproti běžným formám skutečnou výhodu?

Smyslem chelátových vazeb (kdy je minerál navázán na aminokyseliny) je napodobit přirozenou formu, v jaké se prvky vyskytují v potravinách. V praxi to přináší lepší biologickou dostupnost a především šetrnost k zažívacímu traktu – například u hořčíku nebo zinku se tak vyhnete podráždění žaludku či projímavým účinkům, které často doprovázejí levné anorganické formy, jako je oxid hořečnatý.

Oblíbený je také hořčík ve spreji proti svalovým křečím. Dokáže se vstřebávat přes kůži?

Transdermální vstřebávání hořčíku přes pokožku je možné, ale v praxi se uplatní především lokálně k uvolnění svalového napětí nebo při mírném nedostatku. Pokud jsou zásoby v těle v normě, masivní navýšení hladiny v krvi tímto způsobem nečekejte. Pro vytrvalce je navíc důležité vědět, že hořčík pro sportovce není z hlediska akutních křečí tak důležitý jako sodík a dostatečný pitný režim.

Co si sbalit do kapsy na dlouhý běh, kolo nebo celodenní túru na horách?

Svačinu vždy přizpůsobte délce a intenzitě pohybu. Aktivity do jedné až dvou hodin v mírném tempu zvládnete jen s čistou vodou. Při delším výkonu se vyplatí mít po ruce kombinaci rychlých i pozvolně se uvolňujících sacharidů – skvěle poslouží ořechy, čerstvé či sušené ovoce, kousek kvalitní hořké čokolády nebo ovocné tyčinky bez přidaných ztužených tuků. Nápoj při delším pocení lehce osolte nebo sáhněte po iontovém nápoji, protože sodík pomáhá v těle udržet tekutiny.

Má smysl doplňovat po výkonu hroznový cukr?

Hroznový cukr (čistá glukóza) má své místo při dlouhých a vyčerpávajících vytrvalostních výkonech nebo bezprostředně po nich. Pokud doplníte rychle vstřebatelné sacharidy zhruba do 30 minut po náročném tréninku, tělo výrazně rychleji obnoví vyčerpané svalové glykogenové zásoby a další den bude lépe připraveno na zátěž. Stejnou službu ale udělá i zralý banán, datle nebo ředěný ovocný džus.

Jaké jsou nejlepší zdroje vitamínu D, vitamínů skupiny B a železa?

  • Vitamín D: Bezkonkurenčně nejlepším zdrojem je sluneční záření. V našich zeměpisných šířkách ale od podzimu do jara slunce nemá potřebnou intenzitu, takže v zimních měsících má suplementace vitamínu D3 smysl téměř pro každého sportovce (ideálně v kombinaci s vitamínem K2).
  • Vitamíny skupiny B: Jsou klíčové pro energetický metabolismus a nervovou soustavu. Při pestré stravě obsahující obiloviny, luštěniny, maso, vejce, mléčné výrobky nebo lahůdkové droždí jich máme dostatek. Výjimkou jsou vegani, kteří musí pravidelně doplňovat vitamín B12.
  • Železo: Jeho nedostatek způsobuje únavu, zadýchávání a pokles výkonnosti (zejména u vytrvalostních běžkyň). Přestože se často zmiňuje špenát, obsahuje kyselinu šťavelovou, která vstřebávání železa brzdí. Nejlépe využitelné je hemové železo z masa a vnitřností; u rostlinných zdrojů (luštěniny, semínka, červená řepa) vždy přidejte vitamín C (například papriku, citrusy nebo rakytník), který jeho vstřebatelnost několikanásobně zvyšuje. Naopak káva a černý čaj bezprostředně po jídle vstřebávání železa snižují.

Pavla Janovská, DiS.

Vystudovala obor nutriční terapie na VOŠ zdravotní v Ostravě a v Brně. Věnuje se výživovému poradenství, sportovní výživě a zdravému životnímu stylu. Je autorkou knihy Zhubněte jídlem a svou váhu si udržte napořád.

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

Nejlepší doplňky stravy pro sportovce. Kdy je vhodná suplementace a kdy je lepší získat živiny a minerály ze stravy?