Závod 4 Deserts Grand Slam Plus se běží přes vyprahlé pouště na Srí Lance, v Chile, Číně, Africe a na zamrzlé Antarktidě. Jax Mariash bez jakékoli pomoci a asistence uběhla za šest týdnů 155 mil a získala tak titul „královna pouště“. Kromě ní žádná jiná žena závod úspěšně nedokončila. Po závodě Jax Mariash prozradila, jak se na extrémní podmínky při běhání v horku připravovala.
Jax Mariash ukázala svůj potenciál už na jarním maratonu Des Sables, který je považovaný za nejstarší etapový závod na světě, kde skončila těsně za medailovými pozicemi. Do budoucna by chtěla získat místo na stupních vítězů v závodě Leadville Trail 100 v srpnu a Grand 2 Grand Ultra, který se poběží v září v Grand Canyonu.
Běhání v horku
Podle pravidel závodu 4 Deserts nesmí běžcům nikdo pomáhat. Závodníci si tak musí sami nést veškerou vodu, jídlo a další potřebné věci, jako je například stan. Ten během závodů sdílí devět lidí. Pomoc od jiných osob je povolená pouze v extrémních případech. Běžci se tak mohou spoléhat pouze sami na sebe a na vyčerpávající běhání v horku se musí důkladně připravit. V cíli se nechala Jax Mariash slyšet, že pokud člověk dobře zvládne horka a pravidelně doplňuje tekutiny, stane se z pouštního terénu zábavné hřiště. Zároveň dodala, že má štěstí, protože se její tělo se velmi dobře adaptuje na pouštní klima a jejímu organismu vyhovuje suché a horké klima. Při běhání v horku nejde jen o vrozené dispozice, ale také o trénink. Jaké jsou její tipy, díky kterým zvládne uběhnout dlouhé tratě v horkém počasí?
Do základní výbavy běžce by měl patřit pouštní klobouk a sluneční brýle. Jax Mariash říká, že v nich člověk sice vypadá směšně, ale tyto ochranné pomůcky dokážou vyvolat zdání, že jste ve stínu. Důležité je vybrat si správnou kombinaci tak, aby byla pohodlná. Klobouk by měl pokrývat i krk, ale zároveň nebránit pohybům hlavy. Současně by neměl tlačit na brýle a vyvolávat na ně nepříjemný tlak.
Důležité je při běhání v horku snižovat tělesnou teplotu. Ideální jsou potítka, která je potřeba na mezistanicích propláchnout a otřít s nimi místa, kde se běžec nejvíc potí, tedy na rukách, nohou a za krkem. To samé pak dělat i při běhu. Každý mírný vánek pak místa ochladí a snižuje tělesnou teplotu. U kontrolních bodů si Jax Mariash napustí extra lahev vody, se kterou si v průběhu závodu zvlhčuje potítka nebo polévá hlavu a vlhčí vlasy.
Trénink by měl probíhat v místnostech, kde je horko. Jax Mariash trénuje na běžícím pásu nebo dělá hot jógu. Aklimatizaci urychlí i běhání během dne, kdy je největší horko. Samozřejmostí jsou pak pravidelné návštěvy sauny. Svou roli hraje vedle fyzické kondice i psychika. Člověk by se měl pozitivně povzbuzovat představou, že závod bez problémů zvládne. Polovina problémů při běhání v horku je způsobena tím, že si běžec nevěří. Lidské tělo ale podle Jax Marish zvládne víc věcí, než si myslíme.
Během závodu je potřeba doplňovat do těla minerály. Jax Mariash si přidává do vody elektrolyty a doporučuje při běhání v horku pít malé loky častěji než velké loky a méně. Prý jí to pomáhá jak fyzicky, tak psychicky. Zároveň si každou hodinu bere tabletku se solí a několik slaných tabletek po doběhnutí do tábora. V posledním závodě jich prý snědla skoro 40.
