Únavová zlomenina je úraz, který nepřichází náhle, jako klasická fraktura. Jak ji poznáte a jak se zotavit v případě, že vás nepříjemné zranění potká?
Běháte, co to dá a chcete rychle dosáhnout zlepšení v tréninku? Běháte na maximum a maximální množství kilometrů? Pozor na strašáka v podobě nepříjemné únavové fraktury.
Únavová zlomenina – příznaky
Únavová zlomenina se projevuje silnou a přetrvávající bolestí v místě fraktury (může to být stehenní kost, lýtka, ale také typicky pro běžce i drobné kůstky klenby chodidla). V postiženém místě můžete pozorovat otok, a občas dojde při aktivitě i v klidu k nesnesitelnému píchnutí. Pokud máte tyto příznaky, vydejte se rovnou k lékaři.
Únavová zlomenina – jak vzniká
I u běhání někdy platí, že méně je více. Nejčastěji za únavovou zlomeninu může nárazově zvýšená aktivita. Prostě když to jako běžec přepálíte množstvím kilometráže za týden anebo rychlostí tréninku po několik dnů či týdnů.
Další příčinou může být frekvence kroků při běhání. Čím je váš krok při běhu delší, tedy čím méně kroků děláte, tím větší zatížení kostí. Ideální je krokové frekvence zhruba 180 kroků za minutu.
Při takovéto zvýšené námaze, na kterou vaše tělo není připravené, v kosti vznikají trhlinky, které jsou za normálních okolností schopné se zahojit. Normálními okolnostmi se zde myslí adekvátní odpočinek po námaze. Pokud ale tělo místo regenerace dostane další tvrdý trénink a potom další a další, trhlinky se v poškozené oblasti rozšiřují a k hojení nedochází.
Riziko stres fraktur zvyšují také onemocnění kostí, jako je například osteoporóza.
Únavová zlomenina – proč je nebezpečná
Pro aktivního běžce není nic horšího než zůstat delší dobu bez tréninku. Proto si zpočátku bolest nepřiznáváme. Navíc po námaze obtíže zpravidla ustupují. Potom ale začíná být bolest nesnesitelná, objeví se otok a už to bolí i v klidu. Tady je potřeba zapnout výstražný běžecký alarm a naordinovat si odpočinek.
Únavová zlomenina – prevence v 6 krocích
– pokud jste dosud měli sedavý životní styl, nezačínejte hned s rychlým během každý den v týdnu
– kilometráž navyšujte vždy pozvolna
– na běhání používejte běžeckou obuv vhodnou pro váš typ došlapu
– po náročném tréninku si dejte den volna
– kompenzujte běhání vhodným posilováním a dalšími sporty (plavání, jóga, cyklistika)
– konzumujte dostatek vápníku, hořčíku a vitaminu D3 (prevence slábnutí kostí)
Zrádná je také diagnostika únavové zlomeniny. Kvůli zvětšení vazivového svalku, který se za normálních okolností podílí na nápravě kosti, není mnohdy čerstvá zlomenina vidět na rentgenu. Proto je dobré rentgen zopakovat po 2-3 týdnech.
Únavová zlomenina – léčení
Hlavní je být v klidu – to znamená neběhat. Čím dřív po zaznamenání silné bolesti a podezření na únavovou zlomeninu přestanete s tréninky, tím dříve se kost zahojí a vy se tak obejdete bez nutnosti fixování postižené končetiny. Otok je dobré v akutní fázi ledovat – zmenší se a pomůžete si od bolesti.
V případě, že jste zákeřnou únavovou frakturu odhalili v pozdější fázi, bude potřeba stejný postup, jako v případě standardní zlomeniny – tedy sádra na 2-3 týdny.
Únavová zlomenina – pomůže fyzioterapeut
Ve specializovaných centrech je k léčení únavové zlomeniny používaná tzv. Fokusovaná rázová vlna, metoda, která je neinvazivní, účinná, a bez negativních účinků na organismus.
Fyzioterapeut také může aplikovat kineziotické pásky (tzv. tejpy) a naučit vás, jak si postiženou končetinu tejpovat sami doma.
Únavová zlomenina – co se děje v kosti
Naše kosti jsou stále aktivní a samy se obnovují. Pracují zde dva druhy buněk: jedny odbourávají opotřebenou, nefunkční kost a druhé mají na starost vytvářet novou kostní hmotu. Problém nastává ve chvíli, kdy mezi jednotlivými tréninky nevkládáme regenerační dny, potom oba typy buněk pracují zároveň a pokud se to děje delší dobu, nerovnováha může vést až k postupnému zlomení kosti – únavové zlomenině, která je strašákem profesionálních i hobby sportovců.
Únavová zlomenina lýtkové a holenní kosti
U běžců jsou ke zlomeninám z přetížení nejnáchylnější holenní a lýtková kost, zatímco například u fotbalistů, hokejistů či běžců na lyžích je běžná stres fraktura v oblasti ramének stydkých kostí. I zdánlivě nevinný sport, jako je golf, může vést k únavové zlomenině žebra.
Častější jsou únavové zlomeniny menších kostí a kůstek než větších kostí v těle. Schopnost kosti zvládat námahu je totiž přímo úměrná její velikosti a vliv na zranitelnost má také množství svalů a tuků okolo kosti.
Únavová zlomenina nártu (metatarzů) – běžecké prokletí
Pokud vás už nějakou dobu obtěžuje zvláštní bolest nártu a prstů u nohou, může se jednat o námahovou zlomeninu metatarzů – nártních kostí. Fraktura nártních kůstek se utváří pomalu, třeba i po dobu několika měsíců a je typickým příkladem zranění z přetížení u běžců.
Stejně jako v případě ostatních únavových zlomenin je její diagnostika obtížná a mnohdy je na rentgenu viditelná až ve fázi hojení. Na nárty si dejte pozor – potíže se v této namáhané oblasti často vracejí, protože původní zranění nebylo zcela doléčeno.
Léčení únavové zlomeniny nártů
V době, kdy se kosti ze zlomeniny zotavují (několik týdnů i měsíc, dle doporučení fyzioterapeuta) zcela vynechte trénink a zamyslete se nad možnou příčinou, která může opakující se problém způsobovat. Může to být nadměrná kilometráž, ale také svalová dysbalance v chodidlech. Častou příčinou je také propadlá příčná klenba nohy.
Únavová zlomenina nártu neboli metatarzů se léčí zasádrováním na 2-3 týdny a poté klidovým režimem dle doporučení lékaře.
Únavová zlomenina – rychlé navyšování objemu
Především začátečníci si tzv. stres frakturu často přivodí skokovým navyšováním kilometráže. Prvních pár měsíců trénujeme jako zběsilí, a nás pohybový aparát se nestačí novému rytmu přizpůsobit. Zatímco svaly se zvýšeným běžeckým dávkám přizpůsobí celkem snadno, naše kosti a svaly si dříve či později začnou stěžovat.
Únavová zlomenina – návrat k tréninku
Všechny námahové zlomeniny mají jedno společné: dokážou vás pěkně naštvat. Je těžké ze dne na den úplně přestat běhat, když jste měli tak dobře nakročeno, a třeba jste se zrovna chystali zaběhnout si osobák na půlmaratonu nebo se s kamarády zúčastnit štafetového závodu. Jenže namáhat poškozenou kost se zkrátka nevyplatí: zranění se může vrátit a obtěžovat vás klidně několikrát do roka.
Trénovat začněte po vyléčení únavové zlomeniny velmi pozvolna. Před návratem k běhání se doporučuje nejdříve plavat a jezdit na kole, až potom přejít k běžeckým tréninkům několikrát týdně. Váš lékař či fyzioterapeut vám ukáže, jak pomocí kineziotických pásek (tejpů) správně olepit nárt před fyzickým výkonem, tak pomůžete svalům navrátit jejich funkci.