×
oBěhání.cz

Psychika ve sportu a při běhání. Jak nás ovlivňuje v různých sportovních disciplínách

Běhání a psychika
Zdroj: Shutterstock

Psychická stránka sportu je jeho důležitou součástí, ať závodíte, soutěžíte, či jen posilujete a hubnete. A přestože všichni dobře víme, jak je tělo s myslí a duší propojeno, ne vždy se psychice věnuje dostatečná pozornost. Sport je zdravý pro vaše duševní rozpoložení, toto však funguje také naopak. Z které strany začít?

Psychické zátěže ve sportu

Sport včetně běhu vyžaduje jistou psychickou rovnováhu, přestože jí sám může napomáhat. Věnujeme-li se často nějaké aktivitě, vyvstávají nové problémy (nejen) z její závaznosti. A stále jsou zde všudypřítomné psychologické vlivy z běžného života.

Psychická zátěž ve sportu může souviset například z nervozity a nejistoty vlastním výkonem. Pokud se něčemu věnujete závodně, lze jen sotva přehlédnout vnější faktory. Motto “těžko na cvičišti, lehko na bojišti” rozhodně neplatí vždy, mnoho lidí to má právě naopak.

Součástí sportovního výcviku musí být také výcvik psychologický. Před zahájením závodu či zápasu může nepřipravený sportovec v extrémním případě pociťovat takzvanou startovní horečku nebo naopak startovní apatii. Ani jedno není dobrým předpokladem.

Osobnost sportovce hraje velkou roli v jeho prožívání situace. Jednoduchým základním vodítkem mohou být například klasické čtyři typy temperamentu. Podle tohoto dělení mívají obecně melancholici a flegmatici ve zvyku pohybovat se pomaleji, zato stabilnějším tempem. Cholerikovi se může stát, že se rozběhne příliš rychle a tím si sám dá důvod se nahněvat… Lidská duše je však samozřejmě mnohem složitější a nejen při tréninku je třeba k ní přistupovat individuálně.

Endorfinová léčba. Pomůže získat novou energii pro běhání

Psychologická typologie sportu

Různé sporty vyžadují nejen různé pohybové dovednosti a různé stupně síly, ale také mají různé nároky na náš mozek a různým způsobem ovlivňují psychiku. Známe například rozdělení sportů podle M. Kodýma:

  • Sporty senzomotorické: Je třeba zapojit smysly, být pohotový. Dělíme je na dvě skupiny. U sportů koordinačních oko-ruka (lukostřelba) se mozek soustředí na přesnost a umění odhadu. Další jsou sporty estetické (gymnastika), u kterých musíme mít dobrou paměť, kreativitu a vnímání pohybových i zvukových rytmů.
  • Sporty funkčně-mobilizační: Záleží na intenzitě zapojení svalů. To může být jednorázové, jako u skoků a vrhů, nebo dlouhodobé, jako u běhu či cyklistiky. Běhání vyžaduje silnou vůli a udržení pozornosti.
  • Sporty anticipační: Sportovec musí být tak bystrý, aby nejen reagoval, ale také předvídal. Patří sem individuální úpolové sporty, kde se musíte spoléhat na sebe (tenis, box), a týmové hry, u kterých je nutná schopnost spolupráce (hokej, basketbal).
  • Sporty technické: Patří k nim obsluha technického zařízení. K takovým pomůckám však zákonitě patří větší rychlost nebo výška, a tudíž nebezpečí. Proto se jim říká také sporty rizikové a vyznačují se vysokou hladinou adrenalinu. Patří zde skok s padákem, automobilové závodění nebo skoky na lyžích.

Amatérský běžec se nemusí potýkat s nátlakem trenérů či fanoušků, problémem však bývá vnitřní motivace. Ať už chcete zhubnout, posílit svaly či trénovat plíce, lenost a špatná nálada často z předsevzetí udělají ztracený sen. Je ale třeba vědět, že právě běh může náladu zlepšit, když se překonáte.

Psychologická příprava ve sportu

Trenéři mnohdy přisuzují více než polovinu úspěchu sportovce jeho psychické přípravě. Ve světě sportu jde o hodně, ale pro podání skvělého výkonu je nutné být vyrovnaný.

Techniky, které pomáhají k větší pohodě a potažmo k lepšímu výkonu, můžete zkoušet i vy. Máte-li dítě, které se věnuje sportu, mluvte o psychice a motivaci také s ním. U dětí jsou pocity ze sportu někdy silnější, například kvůli autoritě dospělého trenéra. Podpora psychického zdraví by měla fungovat dlouhodobě. Prázdné povzbuzování ničemu nepomůže, pokud člověk nezná skutečnou příčinu své nepohody a nezná způsoby, jak se ji naučit řešit.

Pěti hlavními překážkami je podle amerického sportovního psychologa Jima Taylora přílišné vynakládání energie, perfekcionismus, strach ze selhání, emoce a očekávání. Doktor Taylor doporučuje pro zachování zdravé psychiky cvičit motivaci, sebevědomí, intenzitu, soustředění a stav mysli. Hlavními technikami, které by tomu měly napomoci, jsou stanovování cílů, samomluva, dýchání, představy a rutina.

Běhání a sex. Zlepšují vaše výkony sexuální život?

Problémy s psychikou? Běhání může pomoci, má to však háček

Z biologického hlediska víme, že emoční rozpoložení ovlivňují hormony, které se vyplavují běháním a sportem. S fyzickou námahou přichází potřeba vyššího přísunu kyslíku, který pak nejen udržuje orgány při funkci, ale také bohatě provětrá mozek. Proto se sportujícím lidem také lépe studuje a pracuje – s čistou hlavou. Nutno dodat, že pravidelné a krátké cvičení je výrazně účinnější než se jednou za měsíc či déle “přetáhnout”.

Vliv běhání na psychiku je obecně často pozorován nejen při výzkumech, ale i u samotných běžců. Člověk pohybem ventiluje napětí a stres, navíc může také pociťovat hrdost, že pro své tělo něco dělá.

Běhání se doporučuje nejen pro lepší fyzičku, ale také pro zlepšení duševní pohody. Problémem je, když vám psychika ani nedovoluje běhat. Tehdy je třeba problém vzít z opačného, psychologického, konce a ke sportu se dopracovat jakožto k podpůrnému prostředku. Ne vždy stojí za nechutí ke sportu pouhá lenost.

Indiánský běh pomáhá začátečníkům zvyknout si

Indiánský běh je varianta joggingu, při které se střídá běh s chůzí. Zkrátka pokud má člověk pocit, že už nemůže běžet, pokračuje dále krokem a po vydýchání se opět rozběhne. Možná indiánský běh už někteří z vás ve svých běžeckých začátcích provozovali, aniž byste věděli, že “se to nějak jmenuje”. Jmenuje se to mimochodem po některých amerických národech, které tento způsob běhu využívaly při stěhování – známí tím byli hlavně utoaztéčtí Tarahumarové.

Indiánský běh. Hubnutí a rozpis nejen pro začátečníky

Indiánským během si navyknete na pravidelný pohyb, který si postupně můžete dle svého pokroku ztížit. Je to vhodný začátek pro tělo, které není zvyklé na zrychlené dýchání a svalovou námahu. Díky tomu, že na sebe nebudete ze začátku tvrdí, a přesto někam doběhnete, bude i pro vaši duševní stránku snazší objevit radost z běhání.

Antidepresiva a běh: Rozhodněte se rozumem

Vliv antidepresiv na běžecký výkon nebyl vědci příliš zevrubně prozkoumán. Pokud jste na tom zle a prášky pomáhají s vaší náladou, spánkovým cyklem a schopností fungovat, samozřejmě se vám také lépe poběží. Závodní běžci však musí řešit otázku dopingu – a vlastně ani jogger amatér by se neměl prášky nechat unést.

Antidepresiva a běh v případě závažnějšího psychického problému mohou spolupracovat na vašem duševním stavu. Potíže vyžadující odbornou pomoc sport samozřejmě nevyřeší. I člověk s depresí by si však měl uvědomovat, že svěřit práškům veškerou kontrolu nad jeho rozpoložením určitě není zdravé. Přestože je třeba je brát, běhání se může stát koníčkem provozovaným z vlastní vůle právě proto, že bez antidepresiv byste ani tu vůli neměli.

Pocit naplnění, který patří mezi výhody běhání, pomáhá v boji se závislostí. Pokud tedy máte nezdravý vztah k návykovým látkám, vyplatí se odvykání podpořit sportem. To samé by mohlo pomoci i v případě, že byste se s psychiatrem domluvili na vysazení prášků.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..